Království dobra

O jednom Království Dobra a Dobrolidech v něm…
 
Mezi devatero paneláky a devatero klikatými cestičkami, v jednom malém městečku, ležícím mezi devatero vrchy a devatero vršíčky, je ukrytý jeden maličký Zámek, ve kterém žili byli jeden král a jedna královna se všemi svými princátky, i všemi lidskými Dobrodušemi.

Jak tak před mnoha a mnoha lety putovali krajem a každý šel svým životem, rozhodl se Vládce Dobra, že jim dá možnost založit Království Dobra, Radosti, Pokoje, Pravdy a Lásky. Rozhodli se tedy, že Jeho nabídku přijmou a že to království s Jeho pomocí budou pomaličku budovat. Věděli, že to nebude jen tak, ale také od Vládce Dobra věděli, že nic se nenarodí mávnutím proutku, ale že to bude velká zkouška a tvrdá práce. S vědomím, že všem lidem kolem má toto Království přinést do života užitek, byla to i zatěžkávací práce na jejich vlastním srdci. Předkové je totiž učili, že Srdce máme proto, aby mělo kde bydlet Dobro a Láska k druhým lidem. Učili je také, co je Vděčnost a Pokora - že to nejsou ctnosti slabých, ale silných, a že Radost, kterou způsobíme druhému, se odrazem neoslabuje, ale vrací se k nám košatější a zářivější. Učili také, že je lépe trpět proto, když se říká Pravda, než aby Pravda měla trpět pro mlčení. A to nejdůležitější, co bylo předky předáno je, že nade vším a ve všem vítězí LÁSKA.
 
No, nebyl to ani za mák jednoduchý úkol, ale začít se někde muselo. Při stavění Zámku od jeho pevných základů se všichni členové královského rodu vraceli ještě k jedné moudré myšlence Předků, a ta zní takto: „Nechtěj se podobat pozlacené korouhvičce na střeše vysoké budovy. Jakkoli se třpytí, ať je jak chce vysoká, nic nepřidá k pevnosti stavby. Buď raději jako starý základní kámen ukrytý v zemi, kde ho nikdo nevidí. Díky tobě budova nespadne“. S touto moudrostí Předků se tedy začalo stavět. Nejprve se všichni učili sami na sobě překonávat zlo dobrem, netrpělivost trpělivostí, chyby vyrovnat odpuštěním, namyšlenost pokorou, smutek léčit radostí, nenávist a zlobu zlomit Láskou. To všechno a mnohé jiné se v každodenních setkáváních učili, aby podle svých možností v maličkém Zámku mohli učení plnit skutky a předávat tam, kde cokoli chybí a jak si to přál Vládce Dobra. Začali tedy s úsměvem a radostí vítat každého, s kým se setkali, i s každým, kdo začali jejich Království v malém Zámku okukovat z povzdálí. Přicházely děti, mladí, maminky i tatínkové, přicházely i babičky a dědečkové. Zalíbilo se jim tam natolik, že se všichni začali do tohoto Zámku rádi vracet. Král s královnou byli tolik šťastní, že starý malý Zámek ožil; byli vděční, že ho lidé dobře přijali a že tu našli místo, kde si odpočinou, kde mohou načerpat sílu, a kde také mohou projevit svoji radost a sdílet svoji starost. A jak tak přibývalo milých návštěvníků, přibývalo i báječných Dobrolidí. Ti se stali se svými dobrými skutky články, které začaly vytvářet dlouhý řetězec Dobra. Ten již dávno opustil hranice malého schovaného Zámku. Mnozí už teď chápou, že svědectví dobrého života dá více, než tisíce dobrých brožurek; že v semínkách obyčejných událostí se skrývají neobyčejné souvislosti, které jednou vydají své plody. Mnozí již také chápou, že šťastným dokáží člověka učinit maličkosti – laskavé slovo i pohlazení; že když kdokoli zaseje radost a nadšení, za čas se může těšit na dobrou sklizeň; že dobro, které vychází ze srdce, se vrací; že bohatství není to, co je na účtu, ale to, co je ukryto jako poklad v srdci. Jak tak čas rychle v Království Dobra plynul, najednou všichni malí jsou velcí a velcí jsou naráz moudří. Vědí, že každá chyba je učitelem, pokud si chybu přiznají, vědí, že je někdy nutné i zatřást stromem, aby nakažené ovoce opadalo. A tak by to mělo být v každém království, které staví na pevných základech–dívat se nejprve na sebe a před sebe, uvědomovat si, že bližní je vždy lepší než já, a proto si zasluhuje úctu. Kdo přijde do takového Království, určitě vyjde šťastnější, než přišel. A o to by nám všem mělo jít – nejen v pohádce, ale i v naplnění života. Jeho hodnota se totiž neměří jeho délkou, ale jeho naplněním.
 
Vaše za vše vždy vděčná Krá Krá L.
Krá Krá 2015.jpg
borelioza 014.JPG
Logo centrum male.jpg
Centrum Jana XXIII.
IČO:27018032

p. Pavlišová
734 435 485

jphlinsko@tiscali.cz

Faráře Toufara 91
Hlinsko
539 01
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one